Videonávody , návody , savegame

Undercover -Operation Wintersonne

12. 2. 1983

Undercover -Operation Wintersonne

aneb Dva pitomci ve službách Jejího Veličenstva a chrabrý profesor.

28.1.2007 Autor recenze- Midnight Knight

(Pár slov na úvod.Němčinu ovládám stejně perfektně jako japonštínu-prvním jazykem dokážu říct šajse,tím druhým kamikadze-tím znalost obou jazyků končí.Je tudíž docela možné,že hra,o které teď píšu,má naprosto jiný děj,zápletku..inu co,aspoň jsem se snažil.)Tak to ti teda pěkně děkuju,pomyslel jsem si,když mě můj jmenovec nenásilně vmanipuloval,abych napsal návod a recenzi k Operation Wintersonne(.."zkus se na to podívat,jestli se ti bude chtít"..,přitom mizera moc dobře ví,že to na mě učinkuje jak červený hadr na býka,všeho nechám a hned se do toho pustím).Když jsem hru spustil a v menu se ukázaly podivné nápisy jako "Spiel laden,Beenden",proklel jsem ho do dvacátého kolena.Pak začala hra samotná a já věděl,že buď toho chlapa zabiju,nebo hru,i když nerozumím jedinému slovu,dokončím.Následující řádky jsou důkazem,že Madukas je pořád naživu.A teď,když jsem si ulevil,zpět ke hře.Je výhodou,když je člověk pesimistický optimista-když je hra špatná,počítalo se s tím,a naopak,je li dobrá,můžu být jedině příjemně překvapený.Tudíž,ještě než jsem hru spustil,předpokládal jsem,že to bude totální katastrofa-bez ohledu na potíže s němčinou.Hry z období WW2,navíc špionské,se mi asociují s noční můrou jinak dobře zavedené firmy Revolution "In Cold Blood",nemožné ovládání,plížení,střelba,smrt a neustálé nahrávání poslední pozice.Nebudu vás napínat,byl jsem vlastně hned na začátku hry překvapený,příjemně,a to tak,že hodně. OPERATION WINTERSONNE je německé dítko,po Secret Files Tunguska nebo Broken Sword IV další vlaštovka naděje,že vývojáři snad konečně pochopili,že adventurou není dobrodružství u klávesnice,zápolení s 10 a více klávesami,současně s pohybem myší,pokud možno-viz Fahrenheit,Da Vinci Code nebo u nás Žhavé Léto 3+1/2. OPERATION WINTERSONNE je poctivá stará dobrá point & click adventura v které je všechno přehledné,menu a inventářem počínaje a snadným ovládáním myší konče-levým myšítkem prozkoumáváte inventář,okolí.Pravým pak,je li možno,předměty používáte nebo kombinujete,dvojitý klik na další lokaci vás do ní přenese,bez zdlouhavého čekání,než ten prostor postavička sama pomalu přejde.Spacebar umožňuje usekávání dialogů,pokud se vám je nechce poslouchat.Hra je,jak jsem už předeslal,německé výroby-a autoři nechať prominou-mám takový pocit,že to celou hru trochu poznamenalo..ale opravdu jen trochu.To,že ústřední postava hry spíše než klasický Angličan(otázkou je,jak vlastně klasický příslušník různých národů má vypadat) připomíná rodilého Bavoráka,budiž.Že agent Jejího Veličenstva-od prvního pohledu krajně nesympatický a jak se později ukáže,také krajně neschopný-připomíná někoho,kdo vyrůstal v Hitler Jungend a pak se dal naverbovat k Gestapu,může být jen můj subjektivní pocit.Ale pokud začnete ve válečném Berlinu střílet prakem kamení po vojácích před přísně střeženým objektem,abyste je "vystrašili",a místo předpokládaného vyčištění okolí samopalem nebo plamenometem se vojáčci dají na útěk do bezpečí,narodil se autor této geniality zřejmě v jiné sluneční soustavě než já.Je mi sice jasné,že v adventurách nemá logika příliš prostoru,ale občas by si ho měla,ve svém vlastním zájmu alespoň kousek vybojovat.Ale co na tom,realita je věc jedna,adventura věc druhá,a protože já hrál adventuru,líbila se mi i s těmi kiksy,a možná že právě proto.Grafika kvalitní,hra nemá ani tendence k samovolnému padání,ani jsem v ní nenarazil na nějaký bug.Jediná snad malá vada na kráse,že se nedají popisovat uložené pozice.Hra se sice uloží s názvem momentální lokace i s obrázkem,kde jste hru uložili,ale když máte 4 savy ze stejného místa,a jediným rozdílem je,že v některém sejvu je už něco uděláno navíc,začnete v tom mít,chcete li se vrátit ve hře(ne,že by to bylo nutné)o krok zpátky,pěkný guláš.Hudba při hraní je příjemná,svým stylem podtrhuje prostředí válečného Německa-a let čtyřicátých vůbec.Zvukové efekty decentní,což je dobře,těžko zůstat v utajení,když vás budou doprovázet zvuky rozdivočelého hrocha.Ale dost už o technické stránce,pojďte se mnou,alespoň na chvíli vstoupit do virtuálního světa na malou exkurzi(dámy mají přednost a mou všudypřítomnou pozornost)První kontakt.Po spuštěni hry se objeví krátké intro,v kterém půvabná Lady Vamp sedí na neznámém místě v restauraci,přistoupí číšník,nabídne jí jídelní lístek.Krásná dáma lístek otevře a uvnitř je dokument o OPERATION WINTERSONNE.Intro končí,hra o život a záchranu Evropy právě začíná.Je leden roku 1943,válka v plném proudu,síly na obou stranách zatím teoreticky vyrovnané.Profesor John Russell(věk něco mezi čtyřiceti a smrtí,jak občas říká jedna kamarádka) sedí poklidně doma,zatím netuší,že se jeho život za necelou minutu od základu změní.A už je to tady,zvoní telefon,profesor Russell ho zvedá,a průšvih je na světě.Je pozván na jakési vojenské velitelství,kde ho vysoký důstojník Travis seznámí s faktem,že mají informace o německé aktivitě ohledně výzkumu atomu.A na profesorovi je,aby se vydal do lvího doupěte,do Berlína,zjistit,jak se věci doopravdy mají.Nemusí mít naprosto žádné obavy,o vše se postará ostřílený agent Jejího Veličenstva Peter Graham,a později i krásná agentka Anne Taylor,naše tajemná dáma z prvního intra.Profesor Russell,ač člověk vzdělaný-nebo právě proto-když dojde na obyčejný život mimo regály s knihami,je naprostý amatér.Je krásné sledovat třeba jeho rozpaky,když ho agentka Anne Taylor přistihne,jak si ji se zalíbením prohlíží.Touhle svou naivní upřímností je mi profesor Russell sympatický,není to žádný hrdina,se svaly jak orangutan,zbraní po boku,se zásobou smrtících úderů pro nepřátele a stejně velkou zásobou komplimentů pro krásné ženy.Profesor Russell nevyniká ani mládím nebo krásou,je to prostý normální člověk,který se ne vlastní vinou ocitl ve špatný čas na špatném místě.A nevede si vůbec špatně.Věci se začnou komplikovat prakticky hned po příjezdu do Německa,agent Graham dokáže tak akorát profesora seřvat,když se motá,kde by neměl,ale jak nastanou sebemenší potíže,agent dává věcem volný průběh-ono se to časem nějak vyvrbí,když bude nejhůř,počkáme na Pattonovu armádu-a všechno zůstává na profesorovi,pokud nechce zbytek války strávit jako pouhý přihlížející.Jedny dokumenty jsou nalezeny,ale jen proto,aby se profesor za agentovy asistence vydal hledat dokumenty další.Cestou se setká s krásnou agentkou Anne Taylor,která sice na rozdíl od agenta Grahama dokáže alespoň otevřít nějaký zámek,ale tím rozdíly mezi oběma agenty asi končí-no,Anne Taylor sice veškeré řešení ponechává také na profesorovi,ale v její přítomnosti je aspoň na co koukat.A věci se zamotávají ještě více,celá skupina,profesor,Graham,Anne Taylor je polapena německým Gestapem,pouze profesor Russell náhodou unikne,bloudí berlínskými ulicemi,bez peněz a uvažuje,co dál-jestli celou akci odpískat,pokračovat v hledání dokumentů,nebo snad....pokusit se osvobodit zajaté téměř-kolegy a ještě získat dokumenty..?Jestli a jak celá OPERATION WINTERSONNE dopadne,je teď už jen na vás.Pokud vás předchozí řádky alespoň trochu oslovily,vklouzněte nenápadně do Německa čtyřicátých let a pomozte Johnu Russellovi dokončit jeho nelehký úkol.Zaslouží si to.Nejsem zvyklý dávat hrám hodnocení v procentech.Když nějakou hru dohraju,ptám se sám sebe"Zahrál by sis to znova..?",kde odpověď se pohybuje cca ve čtyřech kategoriích,od "Nikdy,to radši Solitare",přes "Pokud se budu děsně nudit" a "No,možná,jestli nenajdu nic jinýho" až po "Samozřemě,hned."....UNDERCOVER- OPERATION WINTERSONNE bych si zahrál znovu kdykoli.

Náhledy fotografií ze složky Undercover-Operation Wintersonne