Goin Downtown
Goin'
Downtown
Už po spuštění hry praští
člověka mezi oči grafika.Kdo moje výplody čte častěji,ví,že grafická stránka
her je mi kdesi a nejradši vzpomínám na dobu textovek,ale co je moc,to je
příliš i pro mě.Goin’ Downtown je kreslená adventura,tedy aspoň věřím,že to,co
vidím,je „jen“ kreslené,ale postavit ji třeba vedle perfektně vyvedené So
Blonde nemůžete,byla by to tak říkajíce urážka vkusu,asi jako kdyby někdo před
hotelem vedle nablýskaného Rolls Royce zaparkoval Trabanta.Srovnání by Goin’
Downtown snad přečkala ve zdraví v době,kdy světu kralovali Leisure Suit
Larry,Kyrandia nebo Monkey Island-jediná vada na kráse je v tom,že hry
tehdy měly nenamluvené něco kolem patnácti Mega,v namluvené podobě pak Mega
cirka dvěstě.Kolohnát,pyšnící se bez několika bajtů téměř jedním Giga na DVD a
v nainstalované podobě jedna celá,sedm Giga na harddisku mezi tuhle
„předválečnou“ klasiku jaksi nezapadá.Podívejte,v dnešní době na nějakém tom
Giga navíc až tak moc nezáleží(tedy vlastně záleží,to jen tvůrci her nám
vnucují svými výtvory opačný názor),ale když pak koukám na tvář hlavního
hrdiny,přemýšlím,co to má na obličeji za tenký vous a nakonec zjistím,že je to
snad tužkou nakreslená kontura obličeje,tak začnu,ať chci nebo ne,uvažovat o
tom,že něco není v pořádku.Ono to vůbec vypadá,že autoři měli problém
najít nějakého dobrého kreslíře,soudě podle nevyrovnanosti postav
v různých záběrech-třeba Jake Curly,náš hlavní hrdina vypadá občas jako
dobře vypadající třicátník(což sice nekoresponduje s tím,že podle hry je
mu teprve 25,ale čert s tím) a vteřinu na to při pohledu zblízka do tváře
jako bezzubý padesátník.Tolik jeden aspekt celé hry,teď by se slušelo zmínit o
příběhu samotném,ať máte jakýs obrázek,cože to ten magor vlastně
kritizuje-nevím už,který velikán minulosti to řekl,ani přesné znění,ale
zparafrázuji to asi takto-kritik je člověk,který kritizuje něco,co sám nedokáže
udělat.Plně s autorem původního výroku souhlasím.
Píše se rok 2072,v
Americe,ve svém malém pokojíčku,sedí policista Jake Curly a dívá se na obrázek
své partnerky,o kterou nedávno přišel.Jake prochází těžkým obdobím a při životě
ho udržuje jen halda antidepresiv.Jak si tak sedí a zoufá nad svým údělem,slyší
kdesi zvenku explozi,nedá mu to,vyběhne ven,na chodníku najde ležící mladou
dívku,která sice nemá s explozí nic společného,ale koho by to v tuhle
chvíli zajímalo.Jake odvede dívku k sobe domů,zdá se být v šoku,tak
jí nechá prospat na své posteli a sám usne také.Když se vzbudí,zjistí,že dívka
je pryč,okno otevřené a pod oknem slyší policejné sirény.Stručně řečeno,zatímco
spal,dívka spáchala sebevraždu skokem z okna.Jake posléze zjistí,že dívka
se jmenovala Rose,byla prostitutkou a její sebevražda,jak už to bývá,nikoho
absolutně nezajímá,ani okolnosti,které Rose k osudovému skoku z okna
vedly.Případ uzavřen,další,prosím.Takový přístup se ale Jakovi ani trochu
nelíbí,vždyť on seděl ve svém bytě vedle
Rose,mluvil s ní,díval se do jejích očí,když jí podával šálek
s vodou,takže se rozhodne,na vlastní pěst i náklady zjistit,co Rose vedlo
k tomu,aby si vzala život.Paradoxně ztráta jednoho života vytrhne Jaka
z jeho apatie,přinutí ho nemyslet na minulost,ale věnovat se
přítomnosti.Rozbíhá se klasické vyšetřování,při kterém na straně jedné stojí
jedinec odhodlaný najít pravdu,a na straně druhé Systém,který mu hází klacky
pod nohy,kde to jen jde-nezájem lidí o své okolí,pokud z toho dotyčný něco
nemá,a tak dále,nemusíme chodit do budoucnosti,abychom zjistili,jak to
funguje.Co,a především jak,Jake zjistí,vám neřeknu,přijdete na to sami,pokud si
hru pořídíte a dohrajete do konce.Snad toho moc nepokazím,když vám alespoň
řeknu,že aby se Jake dobral pravdy,bude používat i nejnovější vynález,zatím
v testovací fázi,CIS-Crime Investigation Simulator,zařízení,pomocí kterého
se člověk může přenést do minulosti a sledovat konání obětí zločinu i
pachatelů.
Docela dobrá zápletka,co
říkáte?Škoda,že se jí nepodařilo plně využít-a tím se vracím tam,kde jsem
přestal,u toho,co mi všechno na hře tak úplně nesedí.Hra používá stejný
engine,který poháněl Simona 4,Everlight nebo Viléma Tella,už samotný fakt,že
hra má prakticky shodný interface s vyjmenovanými tituly,trochu kazí
celkový dojem.Můžete namítnout,že hledám mouchy i tam,kde nejsou,Lucas používal
svůj SCUMM úspěšně řadu let a nikdo si nestěžoval-pravda,jenže jako už
mnohokráte v minulosti,i zde platí,že když dva dělají totéž,výsledek bývá
diametrálně odlišný.Celková doba hraní je relativně krátká a úkoly,které
řešíte,příliš snadné-v porovnání se Simonem 4,což je zapříčiněno z větší
části u obou případů nedostatkem lokací a především pak lidí v nich.Na
omezeném prostoru vám těch pár lidí může zadávat své požadavky,bez rizika,že
vám z toho jednou selže pistole,jen určitou dobu.Lokací je celkem třináct-dal
jsem si tu práci a v závěru hry,kdy byly všechny lokace přístupné,jsem je
spočítal-z toho prakticky každá lokace obsahuje jednu jedinou místnost,ve
vyjímečných,tuším,že třech případech,jsou místnosti dvě,to je maximum.Postavy
ve hře se vyskytující byste asi taky snadno spočítali,stačily by vám prsty na
obou rukou plus nějaký ten bonusový prst na noze.Ono s lidma ve hře je to
vůbec nějak problematické-a kde taky v životě není.Vyskytují se zde dva druhy
lidí,pracovně jsem si je pojmenoval na lidi viditelné a neviditelné.Viditelné
postavy jsou ty,s kterými můžete komunikovat,které vám mají co říct,tedy
vlastně které po vás neustále něco chtějí,aby vám za to následně něco
řekly.Neviditelné postavy jsou pak
zbytek populace ve městě se vyskytující,znázorněny coby občasné světle hnědé
stíny na pozadí,takže všechny lokace vypadají beznadějně prázdné,jakoby tvůrci
spěchali a zapomněli do hry dodat zbytek personálu.Zřejmě chápu,o co tvůrcům
šlo-snažili se vyjádřit odtržení jedince od společnosti,nezájem společnosti o
své okolí a podobné intelektuální výplody lidského mozku,hozené na
monitor.Bohužel,alespoň z mého pohledu,zůstalo jen u té snahy,výsledkem
jsou pořád jen prázdné lokace.Ono,mezi námi,pokud si člověk musí pokládat
otázku „o co autorovi vlastně šlo“,je kdesi ne cestě tvůrce-uživatel
zřejmě závada.
Příběh jako takový,jak už
jsem řekl,je dobrý,jen se mi zdá málo propracovaný do detailů a nedotažený až
do konce,což má za následek občasné násilné,nepřirozené chování lidí,a to mi
dost vadí.Příběhu musím věřit,aby mne zaujal,vtáhnul do sebe a nedovolil mi
zabývat se detaily.A já tomuhle příběhu nevěřím,nevěřím,že by se daná postava
v daných chvílích chovala tak,jak mi to prezentují tvůrci-a to mne odvádí
od děje samotného a nechává tak místo bezdechého sledování průběhu hry prostor
pro registrování ptákovin,jestli má postava na jedné obrazovce nos křivější než
na předchozí-a to není dobré znamení.
Hra má samozřejmě i
kladné stránky-pokud by tomu tak nebylo,neobtěžoval bych se s hraním,natož
pak s psaním svého názoru,ale,klidně si říkejte,že mám negativní
přístup,rozepisovat se příliš o kladech nemá cenu,ty si musí každý najít
sám.Jen bych se tak okrajově zmínil o scéně,která mne doslova položila-Jake
v jednom telefonátu řekne podezřelé osobě slavnou filmovou hlášku“Vím,co
jsi dělal loňského léta“.Chechtal jsem se tak,že jsem nějakou dobu nebyl
schopen hraní..a podobných scének je ve hře víc,takže nudou určitě trpět
nebudete,to vám slibuji.
Závěrečný verdikt.Goin'
Downtown pravděpodobně nebude zářit ve sbírce vašich nejzamilovanějších her,přesto
si ale myslím,že si zaslouží vaši pozornost-po všem,co jsem o ní napsal,je to
pořád dobrá adventura.
M_K
Náhledy fotografií ze složky Goin Downtown