Art of Murder 1,Chronicles of Mystery,a nyní přichází City Interactive s pokračováním „mordýřského umění“ Art of Murder-Hunt for the Puppeteer do třetice všeho-dobrého nebo zlého?Dobrá otázka,na takové se vždycky těžko hledá odpověď,i když,jen tak mezi námi děvčaty,mám tušení,že přinejmenším jeden člověk v tom má naprosto jasno(Hi,Johny..:-))Víte co,uděláme si bleskovou rekapitulaci předchozích her polské City Interactive,ať máme z čeho vycházet.Art of Murder-FBI Confidential-totálnípropadák,o kterém jsem tuším prohlásil,že to je nezdařená parodie Indiana Jonese-a jen tak mimochodem,dodnes jsem nepochopil souvislost mezi názvem hry a jejím obsahem.Přesto jsem dal Polákům šanci na reparát-pokud někdo tvrdí,že tatoshovívavost má z větší části kořeny v mém okouzlení polskými děvčaty,má určitě pravdu.Ne,že by byly dívky hezčí než naše,ale pánové,ten nádherný jazyk a jak se v něm některé věci dají vyjádřit,obzvláště pak,když je šeptá něžný dívčí hlásek-kdo nezažil,nežil.:-)No,ale zpět od zábavy k povinnostem.Chronicles of Mystery,reparát se zdařil,i když ne úplně tak,jak jsem si představoval,přesto to bylo oproti Art of Murder podstatné zlepšení.Celkový dojem nejvíc asi kazilo po většinu času tmavé prostředí,v kterém řešit některé puzzle bylo naprosté utrpení,no,a taky dost profláknuté templářské téma.I když,s těmi profláknutými tématy je to dost relativní-pokud někdo právě začal hrát adventury a jako první se mu dostalo do ruky Chronicles of Mystery,dovedu si představit,že se mu téma líbilo a až si po nějakém čase zahraje starší Broken Sword,zalomí rukama“Jéžiš,zase templáři,to nemohli přijít s něčím originálním?“
Takže je asi celkem pochopitelné,že jsem napjatě čekal,s čím vyrukuje City Interactive v Art of Murder 2-už jen to,že udělat pokračování k něčemu,co se dá nazvat vším možným,jen ne úspěšnou hrou,vyžaduje odvahu téměř sebevražednou,si zaslouží potlesk.No,dočkal jsem se,agentka FBI Nicole Bonnet na mě znovu kouká z obrazovky a já,přátelé a přítelkyně,jsem na rozpacích,přemýšlím,co říct-jako ta turistka,která v přeplněném kupé přišla o panenství,nevím,jestli se mám výsledku smát nebo nad ním plakat.Podívejte,je velice pravděpodobné,že jsem jen naivní(být cynické hovado a přitom ještě naivní se vzájemně nevylučuje,zvláště pak když má člověk rozdvojenou osobnost,to je ta výhoda),ale nějak se mi nechce věřit,že by City Interactive vyráběla hry jen pro peníze,bez ohledu na to,jestli je to paskvil nebo ne,jen když se do kasy sypou peníze.Spíš mám pocit,jako by tahle polská parta tápala,hledala sama sebe a styl,v jakém vlastně chce hry dělat.Ale dost už prázdného tlachání(Madukas mě platí od počtu řádků,tak je často vyplňuji hlušinou,on to po mě nečte,ale psst,to bude naše společné tajemství),podíváme se na Art of Murder 2 hezky zblízka,to je vždycky nejlepší,a nejen u her.
Rok 2007,v USA řádí tajemný vrah,přezdívaný Loutkař,protože každou oběť hezky naaranžuje a jako suvenýr u ní nechá loutku.Po nějaké době vraždy skončí a po Loutkáři se slehne zem.Rok 2008,ve Francii začínají vraždy v Loutkářově stylu,pařížské policejní ředitelství zažádá FBI o konzultaci,agentka Nicole Bonnet,hrdinka prvního dílu Art of Murder,si balí kufry a odjíždí do Francie pomoci najít lidskou bestii,která nachází potěšení v tom,že své oběti věší jako loutky na lana s háky.Tak takhle nějak začíná druhý díl Art of Murder-Hunt for the Puppeteer,start se celkem vydařil,co říkáte?Osobně mohu říci,že moje sadistická dušička zajásala,když jsem na začátku hry uviděl baletku,jak si pěkně visí na hácích(už jsem vám vyprávěl,jak jsem byl v minulém živote vrchním mayským knězem a vytrhával pannám srdce z těla?asi ne,někdy to napravím,je to zajímavá životní zkušenost)Takže,co se týče tématu,myslím,že tvůrci sáhli do správného šuplíku,kromě věčných variací na Jacka Rozparovače je v téhle oblasti adventur poměrně prázdno-napadá mě snad jen Post Mortem a jeho volné pokračování Still Life.Bohužel ale musím konstatovat,že kolem mrtvol se budete motat jen chvíli,a to ještě jen tak okrajově,postupem času se hra zvrhne v hledání pokladu z francouzské revoluce,Nicole bude jezdit skoro po celém světě,dokonce i na Kubě bude pátrat(kupodivu tam neskončí hned první den v kriminále a nestráví v něm zbytek života,ale slíbil jsem si,že tohle téma komentovat nijak nebudu,jen bych se naprosto zbytečně rozčílil)Nicole není agent 007,takže není vybavená technikou do všech situací,cestuje jen nalehko,s mobilem a kamerou,takže na svých cestách musí improvizovat.No,a tady někde začínají problémy,které vyústí až v to,co jsem v podtitulku pojmenoval jako MacGyver 2000 Xtreme.Nevím,jestli vám jméno MacGyver něco říká,je už to přeci jen nějaký ten rok,co seriál běžel snad na každém TV kanále,tak vám ho trochu přiblížím.MacGyver byl,zjednodušeně pojato,chlápek,který místo aby vykopnul dveře,raději pižlal dva dny tupým nožem mikrovlnku,aby z ní nakonec vyrobil atomovou bombu,kterou pak pomocí zrcátka a liščího ohonu zmíněné dveře odpálil.Zajímavé jednou,když prakticky to samé člověk vidí po desáté,je to už jen nuda.Jde o to,že improvizovat se dá efektivně-a přesvědčivě,nebo neefektivně-a většinou zároveň i naprosto nepřesvědčivě.Tvůrci Art of Murder 2 se vydali tou druhou cestou,zřejmě mezi nimi byli fanoušci zmíněného seriálu.Takže prakticky od začátku hry až do jejího konce Nicole tráví svůj čas tím,že vymýšlí šílené vynálezy jak na běžícím pásu,kdyby je viděl nebohý MacGyver,propadne se do deprese nad vlastní neschopností a odejde urychleně do důchodu.Pokud máte před sebou zamknuté dveře a v ruce sekeru,můžete si být jistí na sto procent,že sice dveřmi projdete,ale zaručeně ne nějakým „běžným“ způsobem,třeba že dveře sekerou vypáčíte,to by zřejmě bylo příliš snadné a nudné.Raději pomíjím fakt,že Nicole coby agent FBI by měla mít nějaké základní povědomí o tom,jak onen zámek odemknout-už u prvního dílu jsem prohlásil,že tvůrci mají o práci FBI představu jako Hurvínek o válce,no,a jak je vidět,vydrželo jim to i do dílu druhého.no,nevadí,nebudeme to rozpitvávat,půjdeme se podívat někam jinam.Sice jsem neměl čas po tom pátrat(tak dobře,nechtělo se mi),ale mám dojem,že Art of Murder 2 používá stejný engine jako Chronicles of Mystery a s ním převzal i jeho chyby-jde mi především o tmavé prostředí po větší část hry.Jasně,některé pasáže se odehrávají v noci,jenže i ve špatně osvětleném prostředí se může udělat obraz tak,aby bylo něco vidět-při hraní mi to až tak moc nevadilo,jako spíš při dělání screenshotů,obávám se,že ve zmenšeném rozměru na nich nebude vidět už vůbec nic.Nojo,chytá se moje druhé já role ďáblova advokáta,jde o vraždy,mrtvoly a to všechno kolem nich,možná je to úmyslně,pojali to jako „noir“ adventuru.Jenže tím si právě nejsem vůbec jistý,jaký vlastně byl původní úmysl,jestli je to všechno bráno vážně,nebo jako parodie-a tím se dostávám k dialogům.Opravdu nevím,co si z toho vybrat,na komedii je v dialozích humoru příliš málo a na to,aby se vše bralo vážně,je to příliš groteskní.Jeden příklad za všechny-Nicole najde ve sklepě svázaného chlapa se zalepenou pusou(volný překlad)”Jacku,vy jste živý?“..“Blaah…Ummm..Hmm“..“Chcete,abych vám tu pásku z pusy strhla?“..“Blaah…Ummm..Hmm“..“Tak dobře,ale bude vás to bolet“..“Blaah…Ummm..Hmm“.Ponechávám na vážených čtenářích a čtenářkách,ať si z toho vyberou,co uznají za vhodné,sám se raději zdržuji veškerých komentářů.Další nepříjemnou věcí při hraní je,jak už je u City Interactive zvykem,striktní linearita,umocněná tím,že některé předměty se stávají aktivní,nebo se dají sebrat,teprve až něco uděláte,nebo s někým si promluvíte,o nepsaném prvním adventurním zákonu „co není přibité,to seber,k čemu to bude dobré,to se pozná časem“ tvůrci zřejmě nikdy neslyšeli.Dochází tak občas k paradoxním situacím,že i když víme,že tu cihlu,co leží na zemi,budeme potřebovat,Nicole jí odmítá sebrat,protože „nevím,co bych s ní dělala“,a vezme si jí teprve,až čtyřikrát propochoduje z jedné místnosti do druhé a zpět,aby se ujistila u vrátného na straně jedné a papouška na straně druhé,že dnes opravdu u MacDonalda dostane za cihlu speciální menu.Věčné chození tam a zpět,zpět a tam,a to jen proto,že hra zřejmě nedokáže udržet víc jak jednu myšlenku najednou.V praxi to vypadá asi tak,že se někoho zeptáte,jestli chce kafe.jo,dal by si.Odpochodujete to sdělit kuchaři,ten se zeptá,jestli s cukrem.Jděte to přetlumočit oné druhé osobě,dozvíte se,že s dvěma kostkama.Zpět ke kuchaři-a smetanu taky?,no a takhle chodíte sem a tam,v lepším případě jednoho z nich brzo zabije vrah,v horším absolvujete ještě pár otoček,než dotyčná osoba nedostatkem kofeinu usne a vy jí můžete sebrat měsíčník MHD.
Jak si tak pročítám,co jsem všechno napsal,zjišťuji,že jsem si to pěkně zavařil,vypadá to,že hra je naprosto nehratelná.Není to tak úplně pravda-je to rozhodně to nejlepší,co doposud City Interactive stvořilo.(No,tak tohle nebyl zrovna ten nejlepší argument,Mide,vzhledem k tomu,jak vypadaly první dvě hry)Art of Murder 2 má prostě svoje stinné stránky-které jsem tady sepsal,ale má i světlá místa-které tradičně ignoruji,protože se držím toho,že na dobré věci není nutné poukazovat,ty se prosadí samy.:-)Jen tak namátkou,hra mě příjemně překvapila svojí délkou,i když od celkového času odečtu dobu strávenou uvažováním,jakou šílenost to vlastně mám právě sestrojit.Čas od času se člověk díky dialogům dobře pobaví,ať už to byl záměr nebo ne,co na tom,podstatný je výsledek.Nebo zajímavé zjištění,že Nicole má občas zálibu v chození „na ostro“-ale jak jsem na tohle přišel,to si nechám pro sebe,máte smůlu,neprozradím,i když to tak nevypadá,občas jsem diskrétní gentleman..:-D
Přeberte si to nějak sami,jestli tahle hra bude váš šálek čaje,nebo ne.A nezapomínejte při tom na fakt,že jsem při psaní zásadně neobjektivní.
M_K
